Jako velmi perspektivní školní pomůcka se jeví osobní počítače. Jejich prostřednictvím mohou žáci pracovat především s různými typy výukových programů (např. v podobě elektronických učebnic a encyklopedií), zahrnují všechny možné didaktické funkce, počínaje možnostmi obrazové a zvukové prezentace nových poznatků, jejich procvičováním, průběžnou diagnostikou jejich osvojování a přesným vyhodnocováním výsledků a s programy pro získávání informací z počítačových sítí.
Výukový program musí zajistit tři nutné podmínky :
1) předání informací ( učiva) žákovi,
2) kontrolu získané úrovně znalostí,
3) následnou reakci podle výsledků zpětnovazební informace.
Největším problémem je právě reakce, protože teoreticky by výukový program měl reagovat jako dobrý pedagog, tedy program by měl mít vysokou míru umělé inteligence. Ve zjednodušeném pojetí, se dá učivo rozložit do malých celků s malým množstvím předávaných údajů, které by se obvykle měl žák naučit beze zbytku a pro které se předpokládá několik ověřených způsobů výuky a kontroly. Jako další software lze pro výuku využít simulačních programů a didaktických her, expertní systémy, programy pro řízení laboratorní výuky, programy pro projektování a výuku programování. Počítače lze také využít jako pracovní nástroje; viz např. textové editory, tabulové kalkulátory, databáze, grafické editory atd. Postupně se formuje nový didaktický obor – Metodika práce s počítačem ve škole a vznikají první pomocné publikace pro učitele ( viz např. Slavík, 1997, Černochová, 1998, Zounek, Kříž, 2001 a další).
Počítač je pomůckou, která vhodně doplní tradiční nápravné postupy, protože přináší velké možnosti i v době mimo vyučování ( školní družina, domov apod.) a většina žáků je vítá se zájmem. Je však důležité upozornit, že cvičení využívající výpočetní techniku by mělo dítě plnit po relativně krátkou dobu a většinou za asistence pedagoga, psychologa či rodičů. V žádném případě bychom neměli dávat dítěti počítač volně k dispozici, a tak je zabavit na celé odpoledne. Jsou známy četné případy, kdy dítě u počítače dokáže promarnit hodiny času. V současné době existuje mnoho programových produktů, které formou her vtáhnou dítě do světa nenávisti, válek a nedůstojným způsobem pojednávají o sexu, čímž narušují zdravý duševní vývoj dítěte a otevírají pole působnosti pro vznik poruch chování. Zde již nemůžeme hovořit o příznivém vlivu počítačů na člověka, které ho často přivedou k závislostem na hrách, a tak do psychiatrických léčeben.
V současné době je na českém trhu mnoho produktů pro děti se specifickými potřebami učení.Výroba počítačových programů se neustále vyvíjí a narůstá počet firem, které se výrobou a distribucí počítačových programů pro reedukaci specifických poruch učení zabývají.
Doporučení pro práci s výukovými programy
Výukové programy jsou určené pro školy, poradenská zařízení, ale i jako pomůcka pro jednotlivce, splňují požadavky pro reedukaci a jsou zaměřeny na projevy obtíží dětí. Počítačové programy a pomůcky jsou využívané při edukaci v rámci jednotlivých předmětů a měly by se dodržovat určité postupy :
Při vybírání vhodného programu rozhoduje několik faktorů. Jsou to zejména technické parametry programu :
DYS-centrum Praha vydává každoročně Katalog pomůcek, kde jsou alespoň základní programy pro reedukaci SPU a jejich stručný popis uvedeny.
Kriteria posouzení kvality programů
Při výběru programů nesmí být prvním kritériem pro rozhodování cena, ale kvalita a praktická užitečnost programu. Kvalita se na první pohled odhadne těžko, ale využijeme demoverze (ukázkové verze), shareware (předváděcí verze), konzultace nebo předvedení u dodavatele. Jedním z omezujících kriterií pro nákupy je pořizovací cena, která výběr výrazně ovlivňuje.
Podle výše prodejní ceny existují následující typy programů :
Mgr.Ivana Tesařová